Máme právo vlastnit zbraň?
Poslední číslo Reflexu mě článkem na str. 14 "Evropská sebevražda" opět přivedlo k otázce práva na držení zbraně.
Před nedávnem jsme spolu s Lumírem Aschenbrennerem a Martinem Baxou řešili obdobné otázky na stránkách Střelecké revue. Zde jsem řekl, že možnost vlastnictví a držení zbraní by měla být naprosto samozřejmým základním právem každého slušného a bezúhonného člověka. Represívní orgány totiž nemohou příliš účinně řešit bezpráví zpětně, ani preventivně. Platí to u mnoha zločinů, u ohrožení ozbrojeným zločincem však dvojnásob. Výsledek útoku na bezúhonného občana bývá již nevratný.
Mezi darebáky bude nelegálních zbraní vždy dost a ujišťování, že zde máme na svoji obranu Policii... Policie nemůže být vždy všude a občan má právo na obranu. Hosty v restauraci v Uherském Brodě Policie v žádném případě neochránila a ani nemohla, představme si, že by tam zrovna býval obědval zkušený, ozbrojený slušný občan. Možná by nedošlo k masakru takového rozsahu. A navíc – liberalizací držení zbraní se zločinnost se střelnou zbraní v ruce rozhodně nezvýšila.
„Embargo“ na držení osobních zbraní považuji za nesmysl a zhůvěřilost. To mohou vymyslet jen tzv. „inženýři dobra“, kteří se domnívají, že sebrání zbraní samo o sobě zajišťuje klid a mír. Je to v rozporu s logikou, s mezinárodními statistikami a již bylo v novodobé historii prokázáno, že tomu tak není. Jenže konstruktéři „dobra“ na žádná statistická fakta či historické zkušenosti neslyší, mají přece absolutní pravdu, že. Ve větším měřítku lze říci, že přece také existují přihlouplé názory na snižování počtů vojáků, snižování výroby zbraní apod. s tím, že pak bude svět mírovější. Nebude, protože by takto muselo uvažovat 100 % zemí a to se nikdy nestane. Tím, že se odzbrojím já, nevyvolám přátelské a mírové jednání u darebáka. Ten zůstane jakým je – a bude oproti mně jen ve větší výhodě. A to platí i v případě držení zbraní občanem.
EU by měla dle mého soustředit svoji činnost v oblasti bezpečnosti na vnější obranu a zajištění Unie. Diktáty podobného typu, jako jsou nějaká omezení v legislativě držení zbraní považuji za nemístné. EU nemá být „společenským diktátorem“. Jednotlivé státy USA mají v podobných věcech různou legislativu a je to naprosto jejich věc, centrální vládní administrativa se jim do toho neplete – a to jsou státy s podobnými tradicemi, vzniknuvší v historicky nesrovnatelně kratší době, než tradičně velmi rozdílné historické země Evropy. Snahám EU odzbrojit bezúhonné občany se braňme všemi dostupnými prostředky. Podobné direktivy by jednou mohly stát EU její existenci, podívejme se na Velkou Británii….