BREXIT

Domnívám se, že to sice není šťastný krok a nečekal jsem to. Referendum dopadlo se zcela zřetelným výsledkem, nedá se označit za nijak zmanipulované. Vyplývá z toho několik závěrů...

Británie sama na tom dlouhodobě vydělá, libra krátkodobě poklesne vůči dolaru, ale po čase se postaví zpět na své místo. S eurem to bude o něco horší a ekonomiky ostatních zemí podle mého dlouhodobě poklesnou, to se týká i nás.

Na druhé straně je Brexit ale jistým signálem - Evropa dlouhodobě vedená Německem a Francií, i když je k tomu nikdo nevybral, se stala v zásadě nedemokratickou institucí. Velké země prostě malé válcovaly, jak mohly, a nenaslouchaly jim, zejména novým členům. Začalo to velmi humpoláckým krokem, se kterým mnohé členské země nesouhlasily, ale byly převálcovány silou. Tím krokem byla doslova vnucená Lisabonská smlouva. Byla zásadní chybou, která mnoho zemí EU vážně omezuje a znesvobodňuje. Brexit je jejím důsledkem. Británie prostě měla tu odvahu "třísknout do stolu" a říci: "Tak takhle ne, milá Evropo!"

To je ve svém důsledku možno vyložit také tak, že Brexit je poněkud silným, šokovým záchranným krokem pro další směřování EU. Evropa již po Brexitu nebude nikdy jako dřív. Velké země budou muset naslouchat více menším partnerům, protože po pár letech, kdy se situace uklidní, bude snaha o referenda o vystoupení i u dalších zemí. A nebudou to pouze krajní a extrémistické organizace, které to budou navrhovat, ale i seriózní strany. Aby k této lavině nedošlo, musí se představitelé EU chytit za nos a zásadně změnit, řekněme zdemokratizovat, svou politiku, jinak nezůstane kámen na kameni. Proces vystoupení Británie do konečného stadia bude trvat tak tři roky, dříve se to stihnout nedá, za ty tři roky se musí EU zásadně změnit k lepšímu, jinak je s ní nevratný konec.

Takže suma sumárum je možná Brexit tím potřebným, velmi jasně zdviženým prstem - pozor, nejde o vrtoch, jde o upozornění na větší nutnost svobody a demokracie mezi členskými státy. Lisabonská smlouva by dle mého měla být odvolána či velmi zásadně přepracována. Brexit je zkrátka mementem, že nikdo velký si samozvaně nemůže činit nárok na "pravdu" oproti těm slabším.

Já jsem kdysi pro vstup do EU s rodinou nehlasoval. Do společenství velkých a bohatých zemí vstupovaly ty, které na takovýto krok ještě ekonomicky, sociálně a politicky neměly. Ukazuje se, že jsem nebyl daleko od pravdy. Důsledky vidíme v současnosti již hmatatelně a nelze to oddiskutovat.  Nyní ale již v EU jsme, snažme se tedy více prosazovat své zájmy. To doporučuji i dalším novým členům. Pokud na toto nebudou velké, původní země z EHS slyšet, podepisují tím nad EU ortel zániku. To není strašení, to je prostě jasný fakt.

Samozřejmě je jasné, že v současné době je snazší EU zreorganizovat a udržet, než ji roztrhat. To by neslo daleko závažnější důsledky, než ty, které vyplynou z Brexitu. Je to jako se zlobivým dítětem. Když už jsme se tedy rozhodli dítě mít (a já to respektuji, byl jsem tehdy přehlasován), nelze to vzít jen tak snadno zpět. Na to jsem tehdy upozorňoval poblouznilé nadšence, kteří viděli vpředu pouze světlo a jas, nikoli problémy a cokoli, co se nám nemusí líbit. Pokud to dítě, pro které jsme se rozhodli, zlobí, je snazší a rozumnější ho vychovávat, měnit jeho špatné návyky, než ho odložit do dětského domova či zabít.  Upozorňoval jsem tehdy na to, že ve vstupu do EU jde o jednosměrný krok a cesta zpět bude stonásobně větším problémem, než do EU zatím nevstupovat. Byli jsme strašeni, že to bude katastrofa, budeme sami, téměř odříznuti od světa a podobné hrůzyplné scénáře. Nezakládaly se na pravdě.

Brexit sám také ještě katastrofou není, je ale třeba tenhle šok správně uchopit. Pokud pojedou vůdčí státy EU (a že jsou zde samozvané vůdčí státy, o tom může pochybovat pouze hlupák) stále stejnou linii, Brexit v katastrofu přeroste. Je to teď o zdravém rozumu. Skoro bych doporučoval napsat nové "Poučení z krizového vývoje"